Plakát může být i výtvarné dílo. V tomto článku se zaměřuji na filmové plakáty Zdeňka Zieglera. Jedná se o plakáty od 60. let 20. století do roku 1989.

Plakát v tehdejším Československu nemusel film prodávat. Sloužil jen jako umělecká pozvánka k návštěvě kina. Nahrávalo to samozřejmě grafikům, kteří nemuseli na plakát umisťovat velké portréty hlavních hrdinů, jak tomu bylo např v Americe nebo celkově dnes. A mohli pracovat naplno se všemožnými výtvarnými prostředky.

Československý filmový plakát té doby spolu s polským vyniká svojí neuvěřitelnou výtvarností a nápaditostí. Špičkových výtvarníků bylo mnoho, dnes se však zaměřím jen na jednoho z nich.

Plakátová tvorba Zdeňka Zieglera je založena na třech aspektech. Je to práce s fotografickým výřezem, s protorem a typografií.

Objížďka, 1967. Motýlek, 1974

fotografický výřez

Zábavný plakát ke komedii Objížďka. Všimněte si kolážovitého přístupu. Dámský dekolt, malá auta, cedule... Nelíbí se mi jen diakritika a chybějcí háček u „D“. Dnes máme k dispozici mnoho digitálních fontů s dobrou diakritikou. Už se není na co vymlouvat. Dříve bylo písem poskrovnu, grafici si je často museli sami vystřihovat a celý proces byl mnohem náročnější. Budiž odpuštěno.

Motýlek

Hlavní hrdina Henri (též Motýlek) je odsouzen na doživotí do nechvalně proslulé věznice. Několik nezdařených pokusů o útěk mu vynese samotku a kruté zacházení. Přesto bojuje dál.

Na plakátě jsou nůžky, které mohou symbolizovat věznici. Věznice, nůžky chtějí ublížit hlavnímu hrdinovi – motýlkovi. Zároveň mezi ostřím vidíme i krajinu, která může být výhledem z okna vězně.

Markéta Lazarová, 1966

Toto je unikátní série plakátů na film Markéta Lazarová. Kombinace gotické písma a moderního bezpatkové písma skvěle vystihuje příběh, u kterého vlastně nevíme, kdy se vlastně odehrává.

Výrazná červená barva vystihuje krutost a nepřátelství 2 loupežnických rodin.

Smog, 1965. Flashdance, 1987

Plakát na film Smog obsahuje všechny tři zmíněné aspekty. Práci s fotografickým výřezem a práci s typografií v prostoru.

„Vždycky jsem se zajímal o písmo, typografie byla jedním z hlavních prvků. Ostatní – vyjma Milana Grygara – byli spíše malířsky založení. Základ mi dala právě architektura, naučila mě vnímat prostor. Ono jestli navrhujete dům, plakát, nebo knihu, je dost podobné. Musíte vytvořit z ničeho něco, to je základ. Hrajete si s plochami a cihlami stejně jako s písmenky. A buď ty věci od přírody cítíte, nebo se je prostě naučíte. Stačí být urputný.“

Na  plakátu Flashdance hraje dominantní roli typografie, která se zde stává obrazem. Jedná se o úspěšný muzikál s hudbou osmdesátých let. To je tak krásně barevně roztančená typografie!

Ukázali jsme si, že plakát může být neskutečně zajímavý a já věřím, že výtvarnost se do plakátu zase vrátí!

Zdroje obrázků a informací:

kniha Zdeněk Ziegler For Eyes Only, Terra culture, 2012

terryposters.com