V nedávné době jsem psala o městě Most.
O pohnuté historii i „vtipné“ současnosti jsem se dozvěděla z diplomové práce Matěje Peci.
Vtipně instalovaná kniha na hromadě uhlí se nedala přehlédnout.
Knížka má příjemný formát na šířku s výraznou černou obálkou, kde kontrastní bílou barvou dominuje německý název města Brüx.
Typografie je výrazná a důrazná a nebojí se překročit hřbet.
Už na obálce můžeme vnímat rozdělení Mostu na starý a nový.
Jak jsem již psala minule, tento aspekt je výrazně vidět uvnitř knihy použitím 2 rozdílných papírů.
Typografii uvnitř sebevědomí také nechybí. Výrazné, úderné titulky a nekonvenční předsunutá zarážka u hlavního textu. Okolo sazby je ale stále dost prostoru. Design tedy není rozhodně nabubřelý a je zpracován citlivě k tématu.
Nabubřelost v grafickém designu je častý jev a projevuje se výraznou grafickou formou bez hlubšího obsahu. Je to běžný jev zejména u studentů, kteří chtějí být vidět za každou cenu na kilometry daleko. Výrazné věci fungují, ale většinou jsou to takové ty rychlokvašky…
Mimo textu je knížka bohatě vyprovázena fotografiemi.
Fotografie se mezi sebou prolínají, a to doslova. Prostě překračují přes sebe. Jak úžasné!
Bavila mě každá dvoustrana a s chutí jsem přečetla celou knihu. Obsah je velmi čtivý a rozsah je tak akorát na to se seznámit s tématem.
Věřím, že knížka posbírá nějaké ty ceny a dostane se mezi lidi!

Fotografie © Matěj Peca

Instalace. Napravo od práce Matěje Peci nelze přehlédnout nádhernou italiku Markéty Tycové...
alt

důl Richard
alt

demolice
alt

plakát
alt

předsunuté zarážky
alt
alt
alt
alt

prolínající se fotografie
alt
„Vem si štrůdl!“
alt

sběr uhlí
alt

Už koukaj.
Foto Said Ismail
alt