Nudné školní zadání na začátku zimního semestru:

Vytvořte piktogramy!

Řemeslný úkol, jež přináší bolavé oči, zadek a záda.

Úkol, jež žere hodiny práce a výsledky vidí jedině pan profesor Vaněk.

Tvrdá práce, jež se tváří nevýtvarně.

Úkol, jež se mi zrovna vůbec nehodí, protože se chci zabývat svojí vášní, japonskou kaligrafií, diplomkou.

Piktogramy zakládám na ostrých dynamických tvarech.

Ukazuje se, že výtvarnost je žádaná, musí být však zachována čitelnost.


Toto je první verze. Trojúhelníkové hlavy příliš snižovaly čitelnost.

Na konci října roku 2018 letím na 2 týdny do Japonska.

Piktogramy jsou tu všude.

Čínské znaky kandži, které Japonci od Číňanů převzali, často vychází taktéž z piktogramů.

Např. současný znak pro ženu vzešel z piktogramu klečící ženy s překříženýma rukama.*

Před vánočními svátky, ve stavu nejvyšší pracovní a duševní vyčerpanosti, přibyde k sadě piktogramů úkol vytvořt k nim na míru písmo.

Latinku se mi nechce vůbec dělat. Ne, že bych neměla naše písmo ráda, ale teď? Teď, když mi do odevzdání diplomky zbývá něco málo přes 4 měsíce a už na ni chci upnout více pozornosti?

Vymýšlím možnost vytvořit japonskou typografickou abecedu katakanu. (Japonci používají znaky kandži a 2 slabičné abecedy katakanu a hiraganu)

Možnost, jak plnit úkol a zároveň se blížit k tématu zaslíbenému.

Po dohodě s vedením ateliéru (doc. Kristina Fišerová a prof. Rostislav Vaněk) vytvářím k devíti piktogramům přepis v japonštině.

Moje lektorka japonské kaligrafie a kamarádka Mari Kučera mi pomáhá vybrat vhodné pojmy.

Během vánočních svátků šuftím tužkou první verzi písma, překresluju a ladím.


Proces práce. Vycházím z mnoha různých fontů, tužkou překresluju a ladím.

Když jsem spokojená, přistupuji s roztlučeným srdcem k počítači. Překresluju vektorem naskenované předlohy.

Mám první digitalizovaný znak! Přikládám k piktogramu.

Ono to neladí! To písmo se k tomu vůbec nehodí! Jakto?

Na konzultaci mi poradili, abych znaky napsala štětcem.

Mari mi píše předlohy ve stylu kaišo. (jeden ze stylů v kaligrafii, nazýván česky např. základní)

Píšu. Docela to jde, ale tuším, že tudy cesta k harmonii mezi znaky a piktogramy nevede.

Až nyní mi dochází, proč můj první návrh nefungoval.

Vybrané znaky mají většinou vysoký počet tahů, to znamená, že vztahů mezi tahy je mnohem více a znak je vizuálně složitější.

Vytvářela jsem tahy podobným způsobem jako tvary u piktogramů.

Musím tahy co nejvíce zjednodušit. Již relativně rychle vzniká finální písmo. Pojmenovávám ho pavučina [kumo no su].


Čti po sloupcích zleva doprava: žena / těhotná žena / šinkansen


Kombinace znaku ženy s piktogramem japonského rychlovlaku neboli šinkansenu

K piktogramům dodělávám speciální piktogramy s japonskou tématikou.

V úkolu jsem si našla zalíbení. Vášeň pro Japonsko nakonec totálně prosákla do práce.

Úkol, jež byl nakonec extrémně výtvarný!

Práce, jež tříbí smysl pro detail a krásu. Přesně to, co se řeší v kaligrafii.

Kompletní obrazový materiál na typopikniku v portfoliu: https://typopiknik.cz/piktogramy-pismo.html

Zdroje

** KUROSAWA WILLIAMS, Noriko. The key to kanji: a visual History of 1100 Characters. First Edition 2010. Boston: Cheng & Tsui Company, Inc. ISBN 978-0887277368.*